Jak mohou běžná koření zlepšit zdraví střev, mozku a metabolismu
Od skořice a kurkumy po černý pepř a oregano: vědci uvádějí, že běžná kuchyňská koření mohou dělat mnohem víc než jen chuť, potenciálně ovlivňovat hladinu cukru v krvi, zánět, funkci mozku, a dokonce i střevní mikrobiom.
Výzkumníci procházeli dostupnou literaturu, zejména studie provedené na University of California–Los Angeles (UCLA) Center for Human Nutrition, aby zkoumali účinky koření a bylin na lidské zdraví. Tento přehled byl uveřejněn začátkem června 2026 v časopise Nutrition Reviews.
Bylinky a koření se používají po celém světě po staletí, od dob starověkého Egypta a Říma, přičemž většina pochází ze středomořských, blízkovýchodních nebo asijských zemí. Používají se především pro zvýraznění chuti jídla, jako konzervanty, ale i pro léčivé účinky.
Bylinky pocházejí z čerstvých listů a květin, zatímco koření pochází z kořenů, semen, kůry, stonků, bobulí nebo pupenů a obvykle se suší. Bylinky dodávají jemné, čerstvé chutě a často se přidávají na konci vaření nebo se používají syrové. Koření mají silnější a koncentrovanější chuť a používají se při vaření, stejně jako v marinádách a směsích.
Mnoho národních dietních doporučení doporučuje koření ke snížení příjmu sodíku. Například dieta National Institutes of Health’s Dietary Approaches to Stop Hypertension (DASH) navrhuje nahradit sůl kořením a bylinkami ke snížení krevního tlaku. Nedávný výzkum ukazuje, že lidé, kteří mají rádi pálivá jídla, konzumují méně soli a mívají nižší krevní tlak.
Polyfenolické sloučeniny v bylinkách a koření mohou pomoci snížit oxidační stres, který je zodpovědný za širokou škálu onemocnění, včetně onkologických. Antioxidanty v koření, jako jsou fenolové kyseliny, flavonoidy a další metabolity, neutralizují volné radikály a pomáhají chránit před oxidačním poškozením spojeným s chronickými chorobami.
Přehled literatury zkoumající účinky koření na lidské zdraví
Mezi lety 2010 a 2024 bylo v Centru pro lidskou výživu UCLA provedeno osm studií u lidí a 12 in vitro experimentů. Tyto studie zahrnovaly intervence s využitím jednotlivých bylinek a koření, stejně jako jejich směsi.
Zdravotní přínosy koření a jejich základní mechanismy účinku
Skořice
Dvě klinické studie v Centru pro lidskou výživu na UCLA zjistily, že skořice snížila koncentrace inzulinu a glukagonu u účastníků s normální hmotností či nadváhou a obezitou. Příjem skořice byl také spojen s nižší průměrnou koncentrací glukózy a s výraznými změnami ve složení střevního mikrobiomu ve srovnání s placebem. Někteří účastníci však zaznamenali i přechodné zvýšení glykemie v určitých časových obdobích, což poukazuje na složitost metabolických účinků skořice.
Kromě účinků na glykemii může skořice poskytovat ochranu proti respiračním a gastrointestinálním infekcím. Vykazuje také protizánětlivé, antioxidační, hepatoprotektivní a neuroprotektivní účinky. Biologické mechanismy, které stojí za těmito přínosy, zahrnují modulaci exprese zánětlivých genů, inhibici zánětlivých enzymů a modulaci různých buněčných signálních drah souvisejících s metabolismem, citlivostí na inzulin a buněčnou ochranou. Klíčovou roli v těchto účincích hraje cinnamaldehyd, hlavní aktivní sloučenina skořice.
Červená paprika
Kapsaicin v chilli papričkách stimuluje termogenezi, ale při účinných dávkách může způsobit vážné gastrointestinální nežádoucí účinky. Nevýrazné sladké červené papričky CH-19 obsahují kapsinoidy jako dihydrokapsiát (DCT), které mohou přinášet podobné metabolické výhody i bez těchto nežádoucích účinků. DCT aktivuje TRPV1 receptory ve střevě, což aktivuje sympatický nervový systém a potenciálně zvyšuje termogenezi a metabolismus tuků. Extrakty ze sladké papriky CH-19 mohou být nápomocny ve zvýšení termogeneze, spotřeby kyslíku, aktivity sympatiku a při redukci hmotnosti.
Studie UCLA z roku 2010 zjistila, že zatímco všichni účastníci s nadváhou a obezitou na nízkokalorické dietě zhubli, pouze skupina dostávající 9 mg DCT vykázala významný nárůst energetického výdeje po jídle. DCT může podpořit termogenezi a oxidaci tuků. Novější studie však významné účinky DCT jednoznačně nepotvrdily.
Kurkuma
Studie UCLA z roku 2014 ukázala, že kombinace arctigeninu, epigallokatechin galátu (EGCG) a kurkuminu zesiluje protinádorové účinky v buňkách karcinomu prostaty a prsu ve srovnání s jakoukoli jednotlivou sloučeninou. Tato kombinace vedla k častější buněčné smrti nádorových buněk a větší inhibici kancerogenních drah. V samostatné studii UCLA z roku 2018 denní suplementace biologicky dostupné formy kurkuminu během 18 měsíců zlepšila paměť, pozornost a náladu u starších dospělých, přičemž zobrazovací metody ukázaly změny potenciálně spojené s akumulací amyloidu a tau-proteinu.
Další výzkum ukazuje, že kurkumin zmírňuje bolest u pacientů s osteoartrózou kolen a zlepšuje cholesterolový profil u pacientů s metabolickým syndromem tím, že zvyšuje koncentraci HDL cholesterolu a snižuje koncentraci LDL cholesterolu. Kurkumin působí jako silný antioxidant, neutralizuje volné radikály a zvyšuje množství antioxidantů v těle. Také inhibuje klíčové zánětlivé dráhy a podporuje apoptózu nádorových buněk tím, že blokuje reprodukční buněčný cyklus.
Směsi koření
Studie in vitro i klinické studie prokázaly, že směsi koření, včetně černého pepře, kajenského pepře, skořice, zázvoru, oregana, rozmarýnu a kurkumy, jsou bohaté na polyfenoly, které podporují růst prospěšných střevních bakterií, jako jsou laktobacily a bifidobakterie, a zároveň brání růstu některých potenciálně patogenních bakterií.
Výzkum z UCLA tyto poznatky dále podporuje a ukazuje, že začlenění koření bohatého na polyfenoly do jídla před vařením výrazně snižuje markery lipidové peroxidace, což naznačuje nižší koncentrace malondialdehydu (MDA). Kořeněné polyfenoly také pomáhají snižovat markery oxidačního stresu a zlepšují funkci endotelu.
Je pozoruhodné, že účinek antioxidantů se liší podle druhu koření a způsobu přípravy: například oregano vykazuje nejvyšší antioxidační kapacitu, kukurmin si uchovává účinnost i po vaření a v kombinaci s černým pepřem se jeho účinky na snížení peroxidace lipidů během vaření zvyšují, i když samotný piperin nemá antioxidační vlastnosti.
Závěry
Zatímco výzkum zdůraznil mnoho potenciálních zdravotních přínosů bylin a koření, jejich vliv v reálném stravovacím režimu zůstává stále nejasný. Jako přírodní, široce dostupné ingredience nabízejí slibné příležitosti ke zlepšení veřejného zdraví, ale jsou potřeba další dobře navržené studie, které objasní jejich roli. Jistou limitaci práce představují nízký počet účastníků ve studiích a vyšší dávky bylinek a koření než v obvyklé stravě. Jediným nežádoucím účinkem pozorovaným ve studiích byly gastrointestinální potíže po konzumaci vyšší dávky kapsaicinu v chilli papričkách.
Zatím však platí, že ačkoli bylinky a koření zdraví prospívají, nelze je považovat za náhradu léků, jako jsou antidiabetika, antihypertenziva či hypolipidemika, a dalších léčivých přípravků. Zásadní chybou by bylo spoléhat na jejich protinádorové působení u onkologických onemocnění. Avšak i placebo může mít aditivní léčebný efekt.
Zdroje:
- Diacova T, et al. Spices Beyond Antioxidants: From the Gut to the Brain. Nutr Rev 2026;84(Suppl 1):52–69.
- NEWS Medical Life Sciences