Tichý infarkt může urychlit progresi kognitivního deficitu

Skrytý infarkt může zanechat víc než jen poškození srdce. Výzkumníci zjistili, že i subklinicky proběhlý infarkt myokardu je spojen s rychlejším zhoršením kognitivních funkcí, což vyvolává nové otázky o tom, jak zdraví srdce ovlivňuje funkci mozku.

Akutní infarkt myokardu (IM) je spojen s následným kognitivním poklesem. Vědci recentně uveřejnili v časopise Stroke výsledy studie, v níž zkoumali, zda detekce předchozího IM pomocí rutinního elektrokardiografického vyšetření (EKG) a subjektivně hlášené anamnézy dokáže identifikovat různé trajektorie kognitivního poklesu. V rámci celostátní kohortové studie se snažili určit souvislost mezi předchozím IM a dlouhodobým stavem kognitivních funkcí.

Odhaduje se, že 22–44 % infarktů myokardu není nikdy klinicky diagnostikováno, ale zanechávají charakteristické Q-vlny na EKG (klinicky němý infarkt). Navzdory absenci známých příznaků je tichý infarkt spojen s vyšším rizikem demence, onemocnění bílé hmoty a subklinických infarktů mozku.

K prozkoumání této otázky výzkumníci použili data z kohorty REGARDS, tedy rozsáhlé prospektivní americké studie zaměřené na zkoumání cévních faktorů přispívajících ke zdraví mozku. Kohorta zahrnuje podrobné kardiovaskulární vyšetření spolu se standardizovanými kognitivními testy opakovanými po mnoho let.

Na základě těchto dat výzkumníci zkoumali, zda byly důkazy o předchozím IM spojeny s rychlejším kognitivním poklesem u různorodé populace dospělých černých a bílých Američanů.

Do kohorty REGARDS (Reasons for Geographic and Racial Differences in Stroke) byli zařazováni účastníci v letech 2003 až 2007. Vstupní podmínkou bylo interpretovatelné EKG a nepoškozené kognitivní funkce. Jedinci byli rozděleni do skupin podle nálezu na EKG a vlastního self-reportingu: na subjektivně hlášené (bez Q vlny s anamnézou IM), klinické (Q vlna s anamnézou IM) a tiché IM (Q vlna bez anamnézy IM). Byla zkoumána souvislost mezi předchozím IM a změnou kognitivní funkce hodnocenou pomocí ročních telefonických kontrol se stanovením 6položkového screeningového skóre.

Primární analytická kohorta se skládala z 20 923 jedinců sledovaných po dobu 10,1 roku (medián), přičemž 2 183 jedinců mělo na začátku studie známky předchozího IM (1 098 subjektivně hlášených, 281 klinicky hlášených a 804 tichých IM). Během sledování zemřelo celkem 4 884 účastníků. Předchozí IM byl spojen se značným ročním poklesem kognitivních funkcí (−0,016 bodu; 95% CI: −0,021 až −0,012; p < 0,001). Podobné trajektorie zrychleného ročního kognitivního poklesu byly pozorovány u subjektivně hlášeného IM (−0,016 bodu; 95% interval spolehlivosti [CI] −0,022 až −0,010; p < 0,001), klinického IM (−0,020 bodu; 95% CI: −0,032 až −0,008; p = 0,001) a tichého IM (−0,015 bodu; 95% CI, −0,022 až −0,008; p < 0,001).

Předchozí IM, ať už klinicky rozpoznaný, nebo klinicky němý, byl spojen se zrychleným poklesem kognitivních funkcí. Předchozí IM může identifikovat jedince s rizikem budoucího kognitivního poškození. Autoři naznačují, že „tichý infarkt může představovat srdeční projev širšího systémového mikrovaskulárního onemocnění“.

Zdroje:

• Ridha M, et al. Prior Myocardial Infarction and Cognitive Decline: The REGARDS Cohort. Stroke 2026;57(6); online 14. 5. 2026.
• NEWS Medical Life Sciences