Patofyziologie a terapie hypertenze u obézních diabetiků
Hypertenze, obezita i diabetes 2. typu patří k nejčastějším onemocněním na světě. Náleží k tzv. civilizačním onemocněním a jejich výskyt výrazně stoupá jak v České republice, tak v Evropě i Severní Americe. Stejně jako ostatní populace i diabetici 1. typu žijí dnes ve stejně toxickém prostředí charakterizovaném přejídáním a absencí pohybu. Obézní diabetik 2. typu s hypertenzí je dnes běžným pacientem nejen diabetologů, ale i praktických lékařů, a ani obézní diabetik 1. typu s hypertenzí není vzácností. Patogeneze těchto typů hypertenze je dnes do značné míry známa a jsou uznávána i specifika terapie hypertenze u těchto pacientů. Podle epidemiologické studie provedené před třemi lety výborem diabetologické společnosti (tab. 1) má typický diabetik 1. i 2. typu u nás špatně kompenzována všechna tři onemocnění. Polovina diabetiků 2. typu má obezitu, polovina má patologický krevní tlak a tři čtvrtiny mají neuspokojivou kompenzaci diabetu. Typickou komplikací poslední fáze života nemocných s hypertenzí, obezitou i diabetem jsou kardiovaskulární onemocnění, zejména pak aterosklerotické komplikace, jako např. infarkt myokardu nebo cévní mozkové příhody. Největší a bohužel častou chybou je, když se lékaři zaměřují jen na léčbu jednoho onemocnění. Naštěstí dnes už každý diabetolog i praktický lékař ví, že má pacientům léčit nejen glykémii, ale i dyslipidémii a zvýšený krevní tlak. Bohužel však stále existují obezitologické ambulance, které se zaměřují jen na redukci hmotnosti. Přitom nejcennější je, že je polymorbidní obézní nemocný detekován, a platí, že i když nezhubne, má dobrou prognózu, bude-li mít normální hodnoty tlaku, normální lipidogram a normální glykémii. Rizikovým pacientům s trojkombinací onemocnění: obezita, hypertenze a diabetes, je třeba ve všech ordinacích věnovat maximální pozornost.Hypertenze jako metabolické onemocnění
Hypertenze byla vždy pokládána za kardiovaskulární onemocnění. Jednou z teorií vyššího krevního tlaku byla adaptace na zvýšenou rigiditu cévní stěny. V první polovině 20. století dokonce existovaly obavy ze snižování krevního tlaku. Dnes je esenciální hypertenze zcela oprávněně pokládána za onemocnění s metabolickým původem.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci Suppl. 3/2006, strana 7
Zdroj: