Význam inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu u ICHS
Preventivní a léčebná opatření v průběhu několika posledních desetiletí podstatně zlepšila prognózu nemocných s kardiovaskulárním onemocněním. Ve většině vyspělých zemí je součástí léčby ischemické choroby srdeční snaha o maximální revaskularizaci pomocí angioplastiky (PTCA), v naprosté většině s implantovaným stentem nebo aortokoronárním bypassem (CABG). Následuje snaha o následnou maximální preventivní léčbu, která by oddálila další progresi a manifestaci onemocnění. Tato preventivní léčba zahrnuje rutinní podávání antiagregační léčby, betablokátorů a statinů. Inhibitory ACE potlačením tvorby angiotenzinu II a zvýšením koncentrace bradykininu snižují aktivitu cévního redukovaného nikotinamidadenindinukleotidu (NADPH) a reaktivního kyslíku. Redukují rovněž aktivaci cévního zánětu, endoteliální dysfunkci, progresi aterosklerotického procesu a potlačují aktivaci metaloproteáz 2 a 9. Inhibicí konvertujícího enzymu se zlepší stabilizace ateromatózního plátu, sníží možnost trombotických příhod a zlepší fibrinolýza.3 Již první velká klinická studie s inhibitory ACE (CONSENSUS I) ukázala velmi pozitivní výsledky u nemocných s ischemickou chorobou srdeční, v níž enalapril snížil úmrtnost ze 49 na 23 % (p < 0,0001), pokud byla příčinou selhání ICHS, ale u nemocných s neischemickou etiologií srdečního selhání pouze nesignifikantně (z 29 na 28 %). Ve studiích SOLVD snížil enalapril výskyt infarktu myokardu o 23 %, ve studii SAVE snížil captopril výskyt dalšího infarktu myokardu o 25 %, nutnost aortokoronárního bypassu o 22 % a nutnost PTCA o 33 %. Další studie s inhibitory ACE u nemocných s chronickým srdečním selháním ischemické etiologie (AIRE, TRACE, SOLVD T a další) také prokázaly jasný prospěch z léčby u nemocných po infarktu myokardu či známkách ICHS s projevy srdečního selhání. Studie SOLVD P prokázala prospěch z léčby inhibitory ACE u nemocných s asymptomatickou dysfunkcí levé komory.Změnu v pohledu na inhibitory ACE v sekundární prevenci ICHS přinesly výsledky studie HOPE (Heart Outcome Prevention Evaluation Study). Studie sledovala 9 541 nemocných starších než 55 let, u nichž bylo prokázáno kardiovaskulární onemocnění (ischemická choroba srdeční, cévní mozkové příhody, ischemická choroba dolních končetin) nebo diabetes mellitus a alespoň jeden rizikový faktor ICHS. Do studie bylo zařazeno 38,3 % diabetiků, 46,5 % hypertoniků, 65,8 % nemocných mělo zvýšenou koncentraci cholesterolu, 10,8 % bylo po cévní mozkové příhodě a 80,2 % mělo prokázanou ischemickou chorobu srdeční. Nemocní byli randomizováni do ramiprilové (10 mg) nebo placebové skupiny a měli povolenu základní léčbu (kyselinou acetylsalicylovou, beta-blokátory, statiny). Celková průměrná doba sledování byla 4,5 roku. Kombinovaným primárním sledovaným parametrem byl výskyt infarktu myokardu, cévní mozkové příhody nebo úmrtí z kardiovaskulárních příčin.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 7/2005, strana 55
Zdroj: