Nobelova cena za fyziologii a medicínu 2026 se uděluje za optogenetiku
Ocenění Švédskou královskou akademií získali v pondělí 5. října 2026 Američan Karl Deisseroth a Němci Peter Hegemann a Georg Nagel za svou práci na světelných iontových kanálech. Tito tři vědci zkoumali světelné iontové kanály a založili obor optogenetiky.
Nobelova cena za fyziologii a medicínu 2026 byla udělena za optogenetiku, tedy metodu, která umožňuje sledovat, jak nervové buňky formují vzpomínky, pocity a chování v živém mozku. Peter Hegemann a Georg Nagel objevili pozoruhodný protein –channelrhodopsin – v jednobuněčné řase. Karl Deisseroth transformoval protein na světelně řízený spínač pro nervové buňky.
Jak mozek řídí pocity, chování a tělesné funkce, bylo dlouho záhadou. Ve 20. století začali vědci zkoumat, které oblasti mozku ovlivňují konkrétní funkce, ale použité metody jim neumožnily prokázat příčinné vztahy. Obraz, který o mozku vytvořili, byl jako skica mapy: plná otazníků a neznámých. „Optogenetika nabízí příležitosti k mapování mozku způsobem, o kterém jsme kdysi mohli jen snít," říká Per Svenningsson, předseda Nobelova výboru pro fyziologii a medicínu.
Vše začalo zvídavostí Petera Hegemanna. Přemýšlel, jak může Chlamydomonas, jednobuněčná řasa, plavat ke zdroji světla. Na počátku 21. století on a Georg Nagel objevili channelrhodopsin, protein zmíněné řasy s unikátními vlastnostmi, který se nachází na povrchu buňky. Když je osvětlen modrým světlem, otevře se proteinový kanál. Nabité ionty pak proudí do buňky a vytvářejí elektrický impuls. Zjistili, že bez ohledu na to, do které buňky protein vložili, se tyto buňky staly citlivými na světlo.
Karl Deisseroth implantoval gen pro channelrhodopsin do nervových buněk potkanů. Osvětlením buněk modrým světlem dokázal spustit nervový signál. Tento průlom publikoval v roce 2005. O dva roky později dokázal tento světelně řízený spínač nervových buněk fungovat v mozcích živých myší.
Metoda řízení nervových signálů světlem se nyní nazývá optogenetika a rychle získává celosvětový význam. Díky optogenetice jsou vědci schopni odhalit nervové okruhy řídící specifické vzpomínky, pocity a chování relevantní pro neurologické a psychiatrické poruchy. V klinické medicíně výzkumníci používají tuto metodu při snaze obnovit zrak u lidí se zrakovým postižením.
Optogenetika zásadně změnila chápání mozku. Každý den přináší nové objevy, které pomáhají vyřešit jednu z velkých záhad lidstva: jak funguje náš neuvěřitelný mozek.
Zdroj: www.nobelprize.org 5. 10. 2026