Pomalá agonie úpadku evropského farmaceutického sektoru
Devět představitelů evropského farmaceutického průmyslu stupňuje tlak na vlády, aby učinily region atraktivnějším pro vývoj a investice do léčiv. Varují, že dlouhodobý pokles konkurenceschopnosti ohrožuje postavení Evropy v oblasti inovací léků.
V otevřeném dopise zveřejněném v úterý 22. 9. 2026 předsedové správních rad společností AstraZeneca, Boehringer Ingelheim, Chiesi Group, Ipsen, GSK, Novo, Novartis, Roche a Sanofi uvedli, že za poslední dva roky byly v USA a Číně oznámeny investice do farmaceutického sektoru v hodnotě přesahující 600 miliard dolarů. „Vidíme, že Evropa ztrácí půdu pod nohama v konkurenci s globálními hráči,“ komentovali.
Varovné signály
Předsedové správních rad poukázali na to, že tento úpadek je již patrný na zmenšujícím se podílu Evropy na výzkumu a vývoji (R&D) i na klinickém výzkumu ve farmaceutickém odvětví. Zatímco v roce 1990 připadalo na Evropu 43 % celosvětových výdajů na farmaceutický R&D, dnes je to pouze „31 % a tento podíl dále klesá“; podíl Evropy na komerčních klinických studiích se za poslední desetiletí snížil na polovinu, tedy na 9 %. Čína v oblasti klinického testování, farmaceutických patentů i vývoje nových léků tento kontinent již předstihla.
Signatáři úterního otevřeného dopisu uvedli, že k problému přispívá i dlouhodobý přístup Evropy, která na léky pohlíží spíše jako na „nákladovou položku, kterou je třeba omezovat“, než jako na investici. „Zastaralé systémy brzdí využívání inovativních léků, svévolně zastropovávají rozpočty a nereflektují růst cen v důsledku inflace, a to i přesto, že potřeby pacientů rostou,“ dodávají.
Uvedení jediného nového léku na trh může trvat déle než desetiletí a vyžádat si investice přesahující 3 miliardy eur, u nichž existuje značné riziko ztráty. „Jen málo odvětví čelí srovnatelnému riziku v tak dlouhém časovém horizontu. Takové úsilí vyžaduje trh, který jej dokáže náležitě odměnit,“ uvedli.
Tato výzva navazuje na dřívější varování, včetně loňského upozornění Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA). Ta varovala, že pokud zákonodárci neprovedou „rychlou a radikální změnu politiky“, mohly by se kapitálové investice a výdaje na R&D v řádu desítek miliard eur přesunout z Evropy do USA.
Obrana, energetika – a léky
Představitelé farmaceutických společností uvedli, že Evropa stále může změnit směr. „Příležitosti před Evropou leží,“ uvedli a poukázali na odhadovaných 53 miliard eur a 82 000 pracovních míst, které by mohly být využity pouze v klinických studiích, pokud Evropa zmenší svou propast oproti USA a Číně. „Stejně jako obrana nebo energetika by se s moderními léky mělo zacházet jako s životně důležitou infrastrukturou,“ napsali.
Vedoucí představitelé vyzvali k posílení klinických studií, ochraně duševního vlastnictví a přijetí „rozumných“ digitálních politik, a také k poskytnutí určité „fiskální flexibility“ členským státům EU, které investují do zdravotnictví a inovativních léků, vzhledem k tomu, že návratnost těchto investic může trvat delší dobu.
Nedávná analýza EFPIA zjistila, že každé euro investované do inovativních léků vygenerovalo průměrně 5,67 eura v socioekonomických přínosech. Konkrétněji řečeno, zpráva uvádí, že zhruba 11,7 miliardy eur dodatečných výdajů na inovativní léky by vygenerovalo téměř 66,2 miliardy eur v měřitelných přínosech, přičemž úspory nákladů na hospitalizaci by kompenzovaly asi 80 centů z každého investovaného eura.
Redakčně kráceno
Zdroj FirstWord PHARMA, 23. září 2026